Reprezentační dres Kanady oblékl Gretzky poprvé na konci roku 1978 na juniorském šampionátu doma v Kanadě. Z první velké mezinárodní akce si přivezl kromě bronzové medaile také ocenění pro nejlepšího útočníka, nejproduktivnějšího hráče a nejlepšího střelce. O tři roky později už jako držitel Hart Trophy dostal v září 1981 pozvánku na Kanadský pohár. Konkurence v tehdejším kádru byla veliká a tak byl centr Edmontonu zařazen na křídlo útoku s Guy Lafleurem a Gilbertem Perreaultem. V prvních dvou zápasech Kanada převálcovala Finsko 9:0 a Spojené státy 8:3, v obou zápasech vstřelil Gretzky dvě branky. Pak domácí přišli o bod v zápase s Československem (4:4) až čtyři minuty před koncem, kdy Dudáček podruhé překonal brankáře Liuta. V posledních zápasech skupiny Kanada těsně porazila sebevědomé Švédsko 4:3 a překvapivě vysoko také Sovětský svaz 7:3, když sbornou načal Gretzky gólem už v první minutě. Po semifinálovém vítězství 4:1 nad USA nastoupili domácí proti Sovětům znovu, tentokrát ve finále turnaje. Kanadský tisk označoval mužstvo trenéra Scotty Bowmana za "největší tým světa" a celá země se připravovala na oslavy velkolepého triumfu. Sborná ale svého soupeře zaskočila - Myškina tentokrát v brance nahradil zkušenější Vladislav Treťjak a ten kanadské útočníky přiváděl doslova k zoufalství. V polovině zápasu pouze dovolil vyrovnat Gilliesovi na 1:1, pak Sověti roztočili brankovou smršť a uštědřili Kanadě jednu z nejpotupnějších porážek historie - 1:8.

Gretzkého mohla těšit skutečnost, že se stal s dvanácti body nejproduktivnějším hráčem turnaje, ale přesto nedokázal poprvé ve své kariéře zakrýt slzy ohromného zklamání.

Na mistrovství světa 1982 ve Finsku byly hlavními favority na zisk titulu světového šampióna elky Sovětského svazu, Československa a případně Švédska nebo Kanady. Akcie posledně jmenovaného stouply razantně nahoru po oznámení, že mužstvo posílí "stále se více blyštící drahokam" zámořského hokeje Wayne Gretzky. Gretzky se k týmu připojil po vyřazení Edmontonu ve Stanleyově poháru a společně s Bobby Clarkem z Philadelphie byl největší hvězdou kanadského týmu. Hned v prvním zápase Kanaďané předvedli svoji sílu a domácí Finy, toužící konečně po medaili, smetli 9:2. V dalších zápasech, vyjma utkání s Německem (7:1) si už tak slavně nevedli - prohráli se Sověty a ČSSR a když po remíze 3:3 se Švédskem uhráli stejný výsledek i s Itálií, vyvstávaly hlavnímu kouči Marshallu Johnstonovi na čele starostlivé vrásky. Do čtyřčlenné finálové skupiny však přesto jako poslední postoupili a díky vítězstvím nad Československem a Švédskem se mohl Gretzky radovat alespoň z bronzové medaile. Nejproduktivnější hráč šampionátu a člen All-Star tehdy jistě netušil, že to byla jeho jediná a poslední účast na mistrovství světa.

Na Kanadský pohár 1984 už byl Gretzky pozván jako vůdčí osobnost ligy. Výběr javorového listu tehdy z poloviny tvořili hráči dvou nejlepších týmů NHL - New York Islanders a Edmontonu. Oba tábory se krutě nesnášely v lize a teď měly vytvořit kompaktní tým s hlavním cílem vyhrát domácí turnaj a především co nejvýrazněji porazit Sověty. Přesto dokázali vytvořit kompaktní celek a na úvod turnaje si lehce poradili s hokejisty NSR po výsledku 7:2, kdy se Gretzky blýskl hattrickem a na jeden gól přihrál i čs. emigrant Peter Šťastný. Zato proti USA se Gretzky vůbec neprosadil a možná i proto domácí jen remizovali 4:4. Další utkání se Švédskem sebevědomí Kanaďané dokonce prohráli 4:2 z velké části i vinou velké marodky v týmu. Mužstvo se ale brzy vzpamatovalo a odneslo to Československo - na výsledku 7:2 se Gretzkého útok s Middletonem a Gouletem na křídlech podílel třemi brankami. Poslední zápas ve skupině proti sovětským hokejistům měl přinést kvalitní a dramatický hokej, jenže stejně jako v přípravě se po výsledku 6:3 radovala sborná a nepomohly ani dvě Gretzkého asistence. Do semifinále Kanadského poháru tak domácí vstupovali až ze čtvrtého místa a navíc je čekal další souboj se SSSR. Utkání splnilo očekávání a hrál se skvělý hokej - domácí dostal z přesilovky do vedení Tonelli a tento stav vydržel až do 46. minuty. Během následujících dvou minut zvrátily skóre zápasu branky Světlova a Makarova a s celou Kanadou to vypadalo špatně. Šest minut před koncem ale zařídil vyrovnání Wilson a v 74. minutě prodloužení rozhodl o vítězství ostrostřelec Mike Bossy. Dva finálové zápasy už se odvíjely zcela v režii Kanady a Švédsko "kolébka hokeje" vyřídila 5:2 a 6:5. Wayne Gretzky obhájil vítězství v kanadském bodování.

Ani v roce 1987 si fanoušci a odborníci nedokázali sestavu "Javorových listů" na Kanadském poháru představit bez svého nejlepšího hráče a Gretzky byl dokonce zvolen kapitánem týmu. Když navíc na soupisce figuroval i Mario Lemieux, jediný, který se "největšímu z největších" dokázal v NHL vyrovnat, očekávání domácích fanoušků bylo obrovské. V prvním zápase sice domácí "jen" remizovali s Československem 4:4, ale pak už Gretzky vedl své mužstvo k vítězstvím nad Finskem (4:1), USA (3:2) a Švédskem (5:3). Další bod Kanadě dokázali v posledním zápase vzít Sověti remízou 3:3. V semifinále se podle očekávání představili nejsilnější celky tehdejší hokejové éry - kromě domácích, úřadující olympijští vítězové ze Sovětského svazu, čerství mistři světa Švédové a Československo. Právě posledně jmenovaní byli soupeřem Kanady a v zápase vedli už 2:0. Domácí však zařadili na plné obrátky, vyhráli 5:3 a ve finále se těšili na Sověty, kteří si poradili se Švédy 4:2. Finále nemohlo mít lepší obsazení, jaké si určitě ze všeho nejvíce přáli organizátoři turnaje. Famózní dvojice kanadských miláčků Gretzky - Lemieux proti superpětce sovětské sborné Fetisov, Kasatonov v obraně a nejproduktivnějšímu útoku Evropy Krutov, Larionov, Makarov. Ze všech koutů montrealské haly Forum, dějiště prvního utkání, bylo cítit napětí a téměř povinnost odplatit Sovětům potupnou porážku z roku 1981. Jenže první zápas finále, označovaného později za hokej snů, vyhrála sborná 6:5 brankou Alexandera Semaka v prodloužení. Poté se série přesunula do Hamiltonu a sedmnáct tisíc fanoušků sledovalo nesmírné hokejové drama s množstvím branek. Ještě minutu před koncem vedla Kanada 5:4, když se kolem obránců protáhl Valerij Kamenskij a vyrovnal. Rozhodnutí padlo až ve druhém prodloužení, kdy Lemieux využil přihrávku Gretzkého a prostřelil všechno včetně brankáře Bělošejkina. "Super Mario" vstřelil svůj třetí gól v zápase, u pěti branek byl "Great One". Válku dvou rozdílných hokejových světů měl rozhodnout třetí zápas opět v Hamiltonu. Ten od začátku probíhal zcela v režii sovětských hokejistů a domácí fanoušci museli třikrát zoufale sklonit hlavu, než se jejich miláčci zvedli. Sborná vedla ještě 4:2, ale pak hráči s javorovým listem na prsou ze sebe vydali poslední zbytky sil a na začátku druhé třetiny obrátili skóre na 5:4 ve svůj prospěch. Pak vyrovnal střelec důležitých branek Semak, ale dvě minuty před koncem se znovu projevila skvělá spolupráce Gretzkého s Lemieuxem a posledně jmenovaný vynesl kanadskou hrdost opět do nebeských výšin.

Oba hráči dokázali v devíti zápasech turnaje nasbírat neuvěřitelných 39 bodů za branky a přihrávky!! Pro ilustraci - tým Kanady nastřílel svým soupeřům 41 branek.

Na Kanadský pohár 1991 budoval trenér Kanady Mike Keenan velmi silné mužstvo, do kterého se nedostali takoví hráči jako Sakic, Linden, Kirk Muller nebo Pierre Turgeon. Wayne Gretzky však měl své místo jasné a tři roky po přestupu do amerického Los Angeles měl některým pochybovačům dokázat, že mu kanadský hokej není lhostejný. Pro Kanadský pohár byl opět zvolen kapitánem týmu, ale tentokrát se musel obejít bez Maria Lemieuxe, který odřekl účast pro neustálé bolesti zad. Hned první hrací den se kanadští fanoušci dočkali nepříjemného překvapení - jejich tým pouze remizoval s Finskem 2:2. Po dalším utkání však jejich optimismus neznal mezí - Kanada jasně porazila tým Spojených států, který měl být jejich největším konkurentem na turnaji, 6:3, Gretzky jednu branku dal a na tři přihrál. Tři asistence si připsal i v utkání proti Švédsku (4:1) a začínalo být jasné, kdo si opět odnese cenu pro nejproduktivnějšího hráče.

V následujících dnech Kanada ještě porazila Československo i SSSR a v semifinále na ně čekali Švédové. Vyprodaná hala v Torontu nadšeně tleskala vítězství 4:0, které Gretzky odstartoval první brankou zápasu až na konci druhé třetiny. Plánované finále Kanada - USA tak bylo splněno, protože Američané si ve druhém semifinále lehce poradili s Finskem. První zápas finále se uskutečnil v Montrealu, domácí vyhráli 4:1, ale celou Kanadou otřásla situace z poloviny druhé třetiny.

Americký obránce Gary Suter u hrazení srazil Wayna Gretzkého a následně jej ještě zalehl. "Korunní klenot javorových listů", jak Gretzkého nazvala agentura AP, odkulhal do šatny a kvůli poraněným zádům a bolesti v levém koleně utkání nedohrál. Kromě fanoušků těžce nesli jeho neúčast na ledě i jeho spoluhráči - "Mužstvo přišlo o svoji tvář," sdělil obecné dojmy za všechny obránce MacInnis. Gretzky nakonec na doporučení lékařů nenastoupil ani ve druhém utkání , které Kanada vyhrála 4:2 a stala se vítězem turnaje. Přesto vyhrál s dvanácti body kanadské bodování, druhé skončilo pravé křídlo jeho útoku Steve Larmer.

Koncem srpna 1996 se v městečku Whistler na západě Kanady připravovala reprezentace "javorového listu" na Světový pohár a fanoušci byli plni nedočkavosti na akci zastupující kdysi tak populární Kanadský pohár. Velmi se těšil také Wayne Gretzky. Měsíc po podpisu smlouvy s New York Rangers bylo jasné, že "Big Apple" znovu uvidí souhru dvojice Gretzky - Messier, ozdobu dynastie Edmontonu v osmdesátých letech. Ještě předtím si ale Gretzky mohl vyzkoušet, zda jim to oběma spolu půjde tak jako kdysi, právě v zápasech Světového poháru. Jenže trenér Glen Sather chtěl rozložit sílu obou útočníků do dvou řad a do Gretzkého útoku zařadil jiného centra Erica Lindrose a nalevo Vincenta Damphousse.

První utkání s Ruskem Kanada vyhrála 5:3 a dobře rozehrané měla i utkání se Spojenými státy, ale ve druhé třetině soupeř dvěma brankami otočil stav na 3:2 a na začátku poslední části zvýšil Brett Hull na 4:2. Minutu před koncem ještě Gretzky svým druhým gólem v utkání snížil na 4:3, jenže při power play trefil prázdnou kanadskou branku opět "přeběhlík" Hull a rozhodl o vítězství USA. Ve skupině pak domácí ještě v překvapivě vyrovnaném zápase porazili Slovensko 3:2 a mířili do čtvrtfinále proti dalšímu překvapení - hokejistům Německa. Ti uštědřili výprask 7:1 české reprezentaci a dávali najevo, že se nebojí ani největšího favorita. Po porážce 1:4 jejich sebevědomí opadlo. V semifinále proti Švédsku už měli Kanaďané spíše štěstí, když o postupu do finále proti USA rozhodla branka Thea Fleuryho ve druhém prodloužení.

Prodloužení rozhodlo také o vítězi prvního finále a znovu byli úspěšnější hráči s javorovým listem na prsou, tentokrát se do branky Mikea Richtera trefil Steve Yzerman a upravil na konečných 4:3. V předchozích dvou zápasech vydali domácí hokejisté příliš velké množství sil a ty jim v dalších zápasech chyběly. Američané dvakrát za sebou vyhráli 5:2 a vítězstvím Světového poháru zaznamenali největší úspěch od zlatých medailí na olympiádě v Lake Placid 1980. Gretzky, který během osmi zápasů vstřelil tři branky, se po zápase cítil nesmírně zklamaný a svoji případnou účast na olympiádě v Naganu o dva roky později přirovnal k zázraku.

Když se vedení NHL rozhodlo na začátku roku 1998 udělat v nejslavnější soutěži šestnáctidenní přestávku, aby se její nejlepší hráči mohli zúčastnit olympijských her v Naganu, svět s napětím očekával jaký ten "Turnaj století" vlastně bude. Zámoří samozřejmě nemluvilo o ničem jiném než o zlatu pro Kanadu, případně pro Američany, poslední vítěze Světového poháru. Velkým zámořským otazníkem bylo, zda se do sestavy olympijského týmu Kanady dostane hrající legenda Wayne Gretzky. Sám "Great One" se nechal slyšet, že v žádném případě nestojí o místo v kádru za zásluhy nebo jako respekt ke slavnému jménu a zdůraznil, že na olympiádu by měli jet hráči s nejlepší formou. A tu měl sedmatřicetiletý Gretzky stále výtečnou - průměr bodu na zápas a do olympijské přestávky neustále mezi patnáctkou nejproduktivnějších hráčů soutěže. Jméno nejlepšího hokejisty všech dob podle měsíčníku The Hockey News, se proto v kanadské nominaci objevilo. Jak se předpokládalo, nebyl však zvolen kapitánem, céčko kanadští kustodi našili na dres číslo 88 Erica Lindrose. To Gretzkého nemrzelo tolik, jako neúčast kamaráda Marka Messiera, jehož hecířství a vůdčí schopnosti později Kanadě scházely. Sotva se kanadská reprezentace objevila na vlakovém nádraží v Naganu, slavnou "99" obklopily davy nadšených fanoušků a "Gretzkymánie" vypukla i na pozdější tiskové konferenci. Na úvod olympijského turnaje se Kanada rozehrála s Běloruskem 5:0, ale třetí útok Yzerman - Gretzky - Shanahan se do statistik prozatím nezapsal.

Prvním vrcholem turnaje bylo utkání Švédsko - Kanada, kdy "Javorové listy" porazili poslední olympijské vítěze 3:2 třemi góly na konci druhé třetiny. První bod na olympijských hrách si Gretzky připsal v zápase se Spojenými státy, když jeho asistence Zamunerovi otevřela skóre utkání. Pak se trefil ještě Joe Sakic a po dvou brankách Keitha Primeaua skončil souboj dvou největších favoritů turnaje vítězstvím kanadských hokejistů. Jako vítěz skupiny hrála Kanada čtvrtfinále proti Kazachstánu a po polovině utkání vedla "kolébka hokeje" jen 2:1. V závěru druhé třetiny naštěstí zavelel k útoku Gretzky - po jeho přihrávkách dali výsledku definitivní podobu jeho křídla Shanahan i Yzerman. Semifinále však nepřineslo očekávaný souboj s USA, ale zápas proti české reprezentaci, která šokované Američany přehrála 4:1. Ještě před vhozením bully byl hlavním tématem souboj brankářů Dominika Haška a Patricka Roye. Oba naplno předváděli svoje umění do 50. minuty. Pak vyhrál vhazování Pavel Patera, přistrčil puk Šlégrovi a ten dělovkou prostřelil Roy. Kanaďané vyvinuli místy drtivý tlak, který v poslední minutě zúročil šťastnou trefou Trevor Linden. Následné prodloužení rozhodnutí nepřineslo a o vítězi musely rozhodnout samostatné nájezdy. Hned v první sérii se trefil Robert Reichel a protože na Haška si postupně nepřišli Fleury, Bourque, Nieuwendyk, Lindros ani Shanahan, do finále za obrovského nadšení postoupil český tým. Nejzklamanějším mužem v hale Big Hat byl Wayne Gretzky: "Slovy se nedá vyjádřit jak špatně se cítím. Když jsem poprvé prohrál finále Stanley Cupu, věděl jsem, že se naskytne další příležitost. Tady už mě žádná nečeká a to je zničující. Je to nejtěžší porážka, co jsem kdy zažil," dodával po utkání a stěží zakrýval slzy. Kalich hořkosti vypili kanadští hokejisté až do dna v zápase o bronz. Mužstvo bez potřebné motivace podlehlo Finsku vedeném bývalým Gretzkyho spoluhráčem Jari Kurrim 2:3. Tým multimilionářů, který měl ve svém středu čtrnáct vítězů Stanley Cupu, cestoval domů bez medaile. Wayne Gretzky na své poslední mezinárodní akci nasbíral v šesti zápasech čtyři asistence.